Dentální hygiena, bělení zubů

Dentální hygiena a pravidelná návštěva dentální hygienistky jsou základem správné péče o zuby. Prvotní příčinou všech onemocnění zubů

je nedostatečně odstraněný zubní plak. Správné čištění zubů je prvním předpokladem jejich dobré kondice. Ke správnému čištění zubů patří i výběr správných čistících pomůcek - kartáčků, mezizubních kartáčků či nití, a až jako poslední výběr zubní pasty.

Co je to zubní plak?

Plak je bílo-žlutá hmota ulpívající na ploškách zubů ihned po jejich vyčištění, kterou lze odstranit pouze mechanicky zubním kartáčkem. Obsahuje škálu mikroorganismů, na kterých závisí vznik zubního kazu a zánětlivých onemocnění parodontu.

Jako indikátor zubního plaku můžeme využít nejprve hmat. Jakmile přejedete jazykem zuby po jejich vyčištění, a zuby jsou hladké jako sklo, v žádné nerovnosti není pocitově hrubé místo, jsou zuby dokonale čisté. Pro vizuální kontrolu můžete pro zjednodušení použít plak detekčních tablet, které po rozžvýkání obarví a zvýrazní místa, kde plak stále ulpívá. Z toho lze vyvodit, kde vám čištění dělá obtíže a kde ještě zvýšit úsilí.

Správná technika čištění je základ, který vás naučí dentální hygienistka. Proto je vhodné navštívit dentální hygienistku, která vybere techniku individuálně. Časově není čištění zubů ohraničeno. Neplatí, že je nutné čistit zuby 2 až 3 minuty, ale platí, že zuby čistíme, dokud nejsou úplně čisté.

Kvalitu vyčištěných zubů lze ovlivnit i výběrem vhodného zubního kartáčku a odpovídající velikostí mezizubních kartáčků. Vhodný kartáček by měl být měkký, měl by mít velký počet vláken, která jsou rovně střižená a rovně probíhající.

Počet vláken lze snadno zjistit na obalu kartáčku či na samotném kartáčku. A proč kartáček hustý a měkký? Čím větší je počet vláken, tím se zvyšuje čistící plocha. Měkký kartáček umožní správné ohnutí vláken do úrovně jejich největší čistící síly bez použití nadměrného tlaku na kartáček.

Co je to zubní kámen?

Zubní kámen vzniká mineralizací dlouhodobě neodstraněného zubního plaku. Mineralizační centra zubního kamene vznikají již třetí týden tvorby plaku. Pevně ulpívá na povrchu zubu a nelze jej odstranit zubním kartáčkem. Může se nacházet na povrchu zubu nad dásněmi (supragingivální), ale i na povrchu kořene zubu pod dásněmi (subgingivální).

Oba typy zubního kamene škodí dásni z hlediska dráždění a ulpívání většího množství plaku. Pokud není zubní kámen odstraněn, je jeho výsledkem postupná progrese (zhoršování) zánětu, vznik parodontopatií (nemocí závěsného aparátu zubu a dásní) a až ztráta zubu. K odstraňování supragingiválního kamene se využívá ručních nástrojů – kyret, scalerů (rovné nebo různě zahnuté nástroje velikosti a tvaru šroubováku) a ultrazvukových přístrojů.

Bělení zubů

Bělení zubů se rozděluje:

  • vnitřní a vnější bělení zubů
  • ordinační a domácí bělení zubů
  • mechanické a chemické bělení zubů

Srovnání, výhody a nevýhody bělení zubů

Mechanické bělení se provádí pomocí abrazivních látek (bělící pudry, abrazivní bělící zubní pasty). Tato metoda odstraní povrchové pigmentace, ale může způsobit nevratné poškození tvrdých zubních tkání. Příliš se nedoporučuje.

Chemické bělení

Chemické bělení se provádí pomocí chemických látek v zubních pastách, bělících gelech apod. Nejčastější bělící složkou v bělících gelech je peroxid vodíku nebo karbamid peroxid. Chemické bělení je nejvíce doporučované. Mezi značné nevýhody bělení patří především skutečnost, že bělení nezmění barvu protetických prací (korunky, můstky) a výplní. Je tedy nutné počítat s následnou výměnou těchto prací.

Ordinační a domácí bělení zubů

Rozdíl mezi ordinačním a domácím bělením zubů je především v obsahu peroxidu v bělících gelech, dále v místě, kde se bělení provádí, v době samotného průběhu bělení a v získaném výsledku. Pro ordinační bělení se především využívá účinku peroxidu vodíku v různých koncentracích, zpravidla ale vyšších, než je využíváno pro domácí bělení. Pro domácí bělení se obvykle používá karbamid peroxid, který je asi 3x slabší než peroxid vodíku. Díky tomu je ordinační bělení oproti domácímu, rychlejší, s větším účinkem, ale někdy i s větší přecitlivělostí zubů. Po ordinačním bělení se doporučuje dodržovat tzv. bílou dietu po dobu dvou dnů. Bílá dieta po bělení zubů spočívá v absenci příjmu vysoce pigmentované potravy a nápojů (např. káva, čaj, červené víno, borůvky, jahody, kari, kurkuma, kečup, hořčice atd.). Dále je nezbytné vynechat kouření. U domácího bělení je nutné dodržovat bílou dietu po celou dobu bělení, tj. například pro požadovaný výsledek je někdy nutné bělit opakovaně i 14 dní, a po celou tuto dobu musí jedinec dodržovat bílou dietu a může očekávat přecitlivělost zubů. Tato citlivost ale zpravidla trvá 12 hodin. Při domácím bělení, po odeznění citlivosti, lze znovu bělit. Pro snížení citlivosti je doporučené používat před i po bělení výživový krém.